11. listopadu v 18:00 hodin zazněla oficiální znělka folklorních festivalů FoS ČR, kterou byl odstartován již XXII. ročník tradičního setkání lidových muzik s historickým I. setkáním dětských lidových muzik.

Pozvání na I. setkání přijali Dudácká chasnická muzika z Domažlic, Dětská lidová muzika Notičky z Řevnic, Dětská cimbálová muzika Kovaliček z Ostravy - Mariánských Hor, Lidová muzika z Chrástu a Pražské dětské lidové muziky Hájíček z Prahy 4, Osminka a Malá muzika z Prahy 8 a Modřenec z Prahy 4.

I.ročník byl věnován maminkám jako poděkování za jejich lásku, starostlivost a především za to, že své ratolesti vedou také k lásce lidového umění a cítění odkazů našich babiček, dědů, otců a maminek a jejich vztahů k lidové slovesnosti v podání lidové hudby a písničkách.

Setkání lidových muzik se traduje již od roku 1980, kdy na podzim v Holešovické Domovině zazněly tóny I. setkání pražských lidových muzik. Letošní setkání se uskutečnilo v Kulturním domě Vltavská, kde jsme poprvé mohli přivítat dětské lidové muziky.

Hlavním pořadatelem letošního XXII. setkání lidových muzik bylo Folklorní sdružení České republiky, Folklorní sdružení Kytice, které stálo již u jejího zrodu, Kulturní dům Vltavská, kde se uskutečnilo letošní setkání lidových muzik, za finančního přispění Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy ČR a Městské části Praha7.

Záštitu nad XXII. setkáním lidových muzik převzal místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach a Městská část Praha 7.

V průběhu hlavního programu 12. listopadu v 16:00 hodin zazněly podmanivé tóny devíti lidových muzik z Prahy, Valašského regionu a Rumunska.

Letošní program byl zaměřen na časové období od Velikonoc do žní. V úvodu vystoupila chasa Valašského krúžku z Prahy za doprovodu cimbálové muziky Kyčera v pomyslném postavení májky na Vsacku s jedným neúspěšným Chodem, který na Vsacku tu svoji vyvolenou nenašel. Na tomto vsackém obrázku se podílel valach Zdeněk Mišurec.

Po májce přicházeli písně o láskách šťastných i nešťastných s muzikou Rozmarýnek, české písničky s milostným podtónem hrála Malá česká muzika Jiřího Pospíšila. Ten májový čas uzavřela muzika Gaudeamus pásmem písní o mladosti, kráse a opět o láskách. Muzika Kytice presentovala předsvatební písně. Jak již to v životě chodí, všechny námluvy, štěstí, zklamání i naděje končí před oltářem, kde si zaláskování slibuji věrnost až za hrob. Valašský vojvoda pokračoval v pásmu valašských svatebních písniček.

Po přestávce vystoupil Martin Terray s muzikou Vycpálkovců s pásmem - "Jak se kdy v Čechách tancovalo a lidi se bavili" v novodobé premiéře s odkazem na rok 1837 a lázeňského hudebníka Josefa Labického. Následovala muzika Kyčera s pašeráckými písněmi z Valašska. Po pašeráckých písničkách vystoupila Cimbálová muzika Jiřího Janouška, která nevynechala ani jedno setkání, s tradičním vysokým nasazením všech muzikantů a zvláště Michala Horsáka a jeho ztrhujícího cimbálového sóla ve Variaci na karičku. Na závěr hlavního programu vystoupili hosté z Rumunska - Rapsozii Zarandului z města Arad v podmanivých, neopakovatelných, strhujících rytmů a srdečného cítění. Duši těchto muzikantu byl známy rumunský tarogatista Petric Pasca.

Dramaturgie celého pořadu se snažila dát divákovi i přes různorodost jednotlivých lidových muzik pestrobarevný obraz lidových zvyků a obyčejů v lidové písní i samotných hudebních orchestrálních úprav (Variace na karičku, improvizace v rumunském tonu na známe národní rumunské písně - Slavik, Sirba, Josef Labický 1837).

Samotný závěr se těšil již tradičně společnému zpívání účinkujících s diváky. V letošním ročníku společně zazněli písničky: Až pojedu vorat, Černá vlnka na bílém beránku, Nechoď Janku pres polanku, V tej Strážnickej bráně a Na rozloučení .......

Součástí programu bylo i ocenění Zdeňka Mišurce za jeho dlouholetý přínos pro folklórní dění při příležitosti jeho letošních "80-tin". Od Zdeňka Pšenici a Jozefa Harčarika obdržel dárek a ocenění.

Největší odměnou účinkujícím, tvůrcům i pořadatelům byl dlouhotrvající potlesk, po ukončení hlavních programů hudebního festivalu.

Od 20:00 hodin za hojné účasti diváků a střídajících se muzik se rozproudilo společné zpívání a tancování. Bylo slyšet jihočeská kolečka, mateníky, různé polky, sedlácké točené, verbuňky, valašské točené i gúlané, starodávný, šotyšku až po odzemek. Samozřejmě, že veselí se neobešlo bez tradičních valčíků, vychodňarskych kariček a čardášů, a také, jak jinač i kasacích písní kdo z koho, anebo zahrajte tu moju. Zněly písně od Šumavy k Tatrám.

V obou dnech festivalu byly presentovány myšlenky folklorního hnutí, výsledky jeho pěstování a rozvíjení našich národních kulturních tradic Čech, Moravy a Slezska. Jsem přesvědčen, že co se týče folklóru v jakémkoliv podání nemusíme se bát ztráty identity v Evropské unii, ani v ostatním světě.

Tvůrci a pořadatelé setkání věří, že za podpory fondu V4, Magistrátu hl. m. Prahy, Městské části Praha 7 a případných nových sponzorů jako i podpory Ministerstva kultury, budou moci na XXIII. setkání lidových muzik přivítat reprezentanty lidové hudby ze Slovenska, Polska a Maďarska a to nejen v kategorii dospělých, ale i dětských lidových muzik.

Hlavními mediálními partnery letošního festivalu byly Český rozhlas, Mediatel Zlaté stránky, Radio Proglas a Dětská tisková agentura. Významným partnerem byl také Ochranný svaz autorů a TG TISK s.r.o. Lanškroun a Česká televize - studio Ostrava.